DOBROPŘÍBĚH #2 „ JSEM RÁDA, ŽE MOHU POMÁHAT TAM, KDE JE TO POTŘEBA A MÁM ODEZVU, KTERÁ MĚ TĚŠÍ“

Jmenuji se Hana Vltavská. Nyní jsem již ve starobním důchodu, pracovala jsem a občas ještě pracuji jako dětská  lékařka.

Co Vás motivovalo se stát dobrovolníkem?

Potřeba kontaktu, který má smysl, potřeba pomáhat a vyplnit si čas v důchodu činností co mám ráda.

Kam docházíte?

Pravidelně docházím do AC dílen do střediska Oblastní charity Polička za klienty s mentálním postižením.

Zabírá Vám to více času než jste si myslela?

Ne, času mám dost a dokážu si ho rozplánovat, tak abych měla možnost dělat dobrovolnictví. Věnuji se tomu 1x v týdnu.

Je něco co Vás překvapilo?

Velká vstřícnost všech zaměstnanců v charitě a odezva klientů.

Máte podporu ze strany koordinátora?

Ano, vždy se mohu na vedoucího služby, nebo koordinátora obrátit.

Máte nějaký zážitek, moment, který Vám utkvěl v paměti a ukázal vám, že vaše pomoc má smysl?

Zážitků je víc, ale nejvíc si pamatuji první setkání s klienty. Někteří z nich byli v dětském věku na středisku u mě jako pediatra registrovaní a pamatovali si mě, ostatní mě mezi sebe hned přijali a v dílně spolupracovali. Dozvěděla jsem se i něco o jejich životech a problémech, které se dají s pomocí profesionálů řešit a dobrovolnická činnost k tomu může přispět. To mě utvrdilo v tom, že jsem se rozhodla správně.

Co jste se díky dobrovolnictví naučila – o sobě o druhých nebo o světě kolem vás?

Jsem ráda, že mohu pomáhat tam, kde je to potřeba a mám odezvu, která mě těší. Dnešní doba preferuje rychlost a úspěch-pro mě je největším úspěchem krásný výrobek klientů v dílně a jejich spokojenost ,že to s mým malým přispěním dokázali.

Co byste vzkázala lidem, kteří by chtěli pomáhat, ale zatím váhají?

Všem, kdo uvažují o dobrovolnictví bych doporučila „Dobrovolnictví na zkoušku“ které   charita nabízí, tam mohou všechno zjistit a pak se rozhodnout.